Karel Gott - Cest la vie (ACAPELLA by BaX)

Až jednou na rohu oslovím děvče a začnu o lásce pět. A ona řekne mi: pěvče, kéž by vám bylo míň let. Řeknu c’est la vie, c’est la vie, tímto končí bál, a to mě nebaví, nebaví, hrajte ještě dál, naposledy. La-la-lá, la-la-la, la-la-lá, la-la-la. Až jednou budu u konce mé písně, až ticho ovládne sál, ze tváří vyčtu vám výsměch, až budu stát opodál. Řeknu c’est la vie, c’est la vie, tímto končí bál, a to mě nebaví, nebaví, hrajte ještě dál, naposledy. La-la-lá, la-la-la, la-la-lá, la-la-la. Až jednou za noci nebo i za dne, srdce mé zpomalí klus, až náhle opona spadne, až hudba dohraje blues. Řeknu c’est la vie, c’est la vie, tímto končí bál, a to mě nebaví, nebaví, hrajte ještě dál, naposledy. La-la-lá, la-la-la, la-la-lá, la-la-la. C’est la vie, c’est la vie, la-la-la-la-lá, a to mě nebaví, nebaví, hrajte ještě dál, naposledy. La-la-lá, la-la-lá, la-la-lá, la-la-lá, la-la-lá, la-la-lá, la-la-lá, la-la-la.